Oaivevuorri/Rávžanvihki - Chronic Wasting Disease (bistevaš vihki)

Oaivevuorri dehe rávžanvihki, Chronic Wasting Disease (CWD), lea priovdnavihki (mas boastut máhccasan proteiidna čoaggana vuoiŋŋamaččaide ja billista daid) maid leat máŋggaid logenár jagiid juo diehtán ahte lea sarvvaelliin Davvi-Amerihkás. 2016:s fuomášuvvui dát várálaš elliidvihki vuosttaš geardde gottiin ja ealggain Norggas, ja 2017:s maid fuomášuvvui ruksesgottis (ruksessarvvas).      

Veterinearainstituhtta duođaštii oaivevuori/rávžanvigi vuosttaš geardde cuoŋománus 2016:s, ovtta gottis Nordfjella goddeguovllus. Norgga fágabirrasiid ráđiid vuođul mearridii Eanadoallo- ja biebmodepartemeantta njuovvat olles goddeealu davit Nordfjella 1. avádaga guovllus. Maŋŋil go guovllus eai leat leamašan gottit 5 jahkái de lea ulbmil dál fas cegget dohko dearvvaš goddeealu.

Oaivevuorri/rávžanvihki dagaha ahte ealli dađistaga massá nearvaseallaid vuoiŋŋamaččain, oažžu neavrulogalaš dávdamearkkaid ja rávžagoahtá, ja loahpas jápmá.

Oaivevuorri/rávžanvihki lea dakkár B-vihki, mii galgá dakkaviđe dieđihuvvot Biebmobearráigehččui jus fuomášuvvo dehe várohuvvo ahte eallis oaivevuorri/rávžanvihki.

Go bohtet ollu gažaldagat oaivevuori/rávžanvigi birra, de leat mii čohkken muhtun dábálaš gažaldagaid ja vástádusaid oaivevuori/rávžanvigi birra.

Oaivevuori/rávžanvigi našunála kárten

Man ollu daid sierranas sarvvaelliid náliide oaivevuorri/rávžanvihki lea njommon (prevaleansa) Eurohpás ii leat dihtosis. Biebmobearráigeahču gohččuma vuođul čađaha Veterinearainstituhtta gozihanprográmma mas iská lea go sarvvaelliin oaivevuorri/rávžanvihki. Ovdal go vihki fuomášuvvui 2016:s, de ledje sii iskan sullii 2200 ealli, 2004-2015 áigodagas. Go vihki fuomášuvvui, de lasihedje iskamiid ja prográmma viiddiduvvui. Oppalaš ja ođastuvvon bajilgovva man ollu eallit leat iskojuvvon gozihanprográmma olis gávdno Veterinearainstituhta oaivevuorri/rávžanvigi statistihkas, gč. dás vulobealde.  

Loguid siste leat buot iskosat 2016 jagi rájes otná beaivái sierranas sarvvaelliid náliid dáfus. Diagnostihkka, dat mot gávnnahit oaivevuori/rávžandávdda, čađahuvvo máŋgga oasis. Álggos čađahuvvojit iskosat maid bokte gávdná positiiva bohtosiid, mat de guorahallojuvvojit viidáseappot vai nákcejit duođaštit vigi. Dat positiiva logut mat leat dás mielde leat dušše duođaštuvvon vihkelogut.  

Jus álgoiskamiid bokte várohuvvo ahte vihki gávdno, de váldet eiseválddit oktavuođa bivdiiguin ja guoskevaš njuovahagaiguin vai sii čohkkejit biergo- ja njuovvanbázahusaid. Dat dahkkojuvvo danne vai nákcejit easttadit njoammuma, ja maiddái čohkket materiála viidásit iskamiidda.

Njoammunávnnas ja njoammungeainnut

Gávdnojit sierranas šlájat priovdnavigit elliin. Eanemus dovddus vihki lea rávžandávda sávzzain, gussabieđđuvihki (BSE) omiin ja oaivevuorri/rávžandávda sarvvaelliin. Dáid dávddaid gaskkas lea dušše BSE omiin maid diehtit sáhttá njoammut olbmuide. Dávdda njoammun olbmuide ii leat dieđihuvvon sávzzaid rávžanvigi ja sarvvaelliid oaivevuorri/rávžanvigi oktavuođas. Mii fertet aŋkke leat valaid nalde danne go lea sávahahtti easttadit juohkelágán njoammunávdnasiid (priovnna) leavvame min biepmuide.  

Norggas mii leat fuobmán, maŋŋil go vuosttaš oaivevuorri/rávžanvihki gávdnui gottiin, ahte dát vihki norgga ealggain ja ruksesgottiin ii leat áibbas dat seamma maid mii leat gávdnan gottiin. Dat erohus lea vuođđun dasa, eahpedárkilis vuogi mielde, ahte mii earuhit dan guovtti šlájat rávžanvigiide: mihtilmas (gottit) ja atyhpalaš (ealggat ja ruksesgottit). Deháleamos erohus hálddašeami dáfus lea ahte priovdna gottiin lea fuomášuvvon goruda lymfáhtalaš gođđosiin. Dat eai leat gávdnon ealggain ja ruksesgottiin. Gottiin leat mii fuomášan vigi máŋggaid elliin seamma ealus/čorragis, ja ealggaid ja ruksesgottiid dáfus fas orro leamen nu ahte vihki ii njoamo daidda eará sierranas elliide. Go mii veardidit dáid gávdnosiid, de ipmirdit mii dan nu ahte dat leat sierranas iešvuođaid mot vihki láhtte ja ovdána dán guovtti šlájaid dáfus.

Priovdnadávddaid ovdáneapmi laktása daidda seallaide guoskevaš priovdnaproteiinna (PrPC) eahpenormála máhccasemiide, proteiidna mii dábálaččat gávdno seallain. Goruda iežas entzymat eai nákce mollet dan boasttomáhccašuvvon priovdnaproteiinna (priovdna, PrPSc), mii de čoaggana ja billista vuoiŋŋamaččaid nearvaseallaid.

Mihtilmas rávžanvihki sáhttá njoammut njuolga nuppiid elliide go buohcci ja dearvvaš ruksesgottit leat ovttas, dehe eahpenjuolga go dearvvaš eallit ožžot njoammunávdnasat birrasis (guohtuma dáfus, buohcci elliid ráppiin). Njoammunávnnas luovvana buohcci elliid čolgga, gočča ja gáhkiriid bokte. Priovnna lea váttis oažžut eret danne go dat lea hirbmat resistánssa kemihkalaš ja fysalaš váikkuhusaide, ja njoammunvárra guohtonguovlluin, gos buohcci eallit leat leamašan, sáhttá bistit guhkit áiggi.

Dávdamearkkat ja diagnostihkka

Dan rájes go eallái njoammu dávda dassái go dávda ealáska (ihtináigi) lea guhki, sáhttá vássat máŋggaid jagiid, ja dávdda gávdná dávjjimusat nuorra rávis elliin. Deháleamos dávdamearkkat lea rávžan ja rievdan láhttenvuogit. Dat ovdánit vahkuid ja mánuid mielde. Dasa lassin sáhttá maid oaidnit ahte ealli soalssista, náiggista dihto eahpevuogi mielde, oaivi náiggista, bániid gižaha ja čuožžu gomuoivviid. Eahpelihkastagat ja náiggisteamit eai leat seamma čielgasat go sávzzain main lea rávžanvihki. Guolggat sáhttet šaddat goikásat ja bolfasat, muhto sakŋideapmi ii leat nu dábálaš. Go dávda lea leamašan guhká, de eallit soalssistišgohtet, juhket čázi ja gožžet ollu, ja oidno bures ahte dain lea nearvavuogádatváttut.   

Maŋŋil go dávda lea leamašan muhtun vahkkuid dehe máŋggaid mánuid, de jápmet. Dat sáhttet maiddái jápmit jus vásihit fáhkka streassaváikkuhusaid dávdda vuolde. Sierranas eará liigedávddat nu go geahpesboalddáhat dehe roasmmehuvvámat sáhttet oanidit dávdaáigodaga.

Diagnostihkka

Elliin sáhttá “priovdnadávdda” (rávžanvihki, gussabieđđuvihki ja oaivevuorri) dábálaččat gávdnat go fuomáša njoammuma vuoiŋŋamašgođđosis. Mihtilmas oaivevuori/rávžanvigi dáfus sáhttá njoammunávnnas, boasttomáhccašuvvon priovdnaproteiinna (PrPCWD), fuomášit lymfáhtalaš gođđosis, maiddái dávdda árra dásis, ovdal go dávda ealáska (ihtináiggis). Dan sáhttá fuomášit nappo ovdal go lea vejolaš gávdnat PrPCWD vuoiŋŋamašgođđosis.

Dohkkehuvvon vuogit mot gávnnahit oaivevuori/rávžanvigi diagnosa, mas boađus lea “ii gávdnon”, de lea gáibádus ahte iskosiin ferte leat vuoiŋŋamašgođus mielde.

Gávdnosat

Oaivevuorri/rávžanvihki čilgejuvvui vuosttaš geardde 1967:s, ovtta ruksesgodde šlájas (mulhjort; Odocoileus hemionus) mii lei giddagasas, Amerihkás. Meahcielliin, ruksesgottiin, fuomášuvvui dávda vuosttaš geardde 1980-logu álggus, ja dávdda gávdne ovtta veaiddalas ruksesgottis, vilgesbiežaruksesgottis (O. virginianus), ealggas/Wapiti (Cervus elaphus nelsoni) ja davvi-amerihká ealggas (Alces alces shirasi). Dávda njoamui ja gávdno dál sihke meahcielliin ja bibmojuvvon ruksesgottiin oallut USA stáhtain ja máŋgga Canada provinssain. 1990-logus fuomášuvvui dávda maiddái Lulli-Koreas, maŋŋil go ledje ealli elliid buktán Canadas. Oaivevuorri/rávžanvihki fuomášuvvui vuosttaš geardde Eurohpás, Norgga gottiin, giđđat 2016:s.

Bearráigeahčču

Norggas lea iežas oaivevuori/rávžanvigi bearráigeahččanprográmma, maid Biebmobearráigeahčču ruhtada. Prográmma vuollái gullet bohccuid, ruksesgottiid ja biebmoruksesgottiid oaivevuori/rávžanvigi-iskamat. Njukčamánu 2016 rádjái ii lean fuomášuvvon oktage oaivevuorri/rávžanvihki Norggas dehe eará eurohpalaš riikkain.

Geahča oaivevuori/rávžanvigi bearráigeahččanprográmma.

Doaimmat

Oaivevuorri/rávžanvihki lea 2-dávda listtus, ja gávdno bearráigeahččanprográmma dán dávdii Norggas (geahča liŋkka bajábealde).

Lea dehálaš ahte olbmot, geat oidnet buohcci ruksesgottiid váldet oktavuođa báikkálaš/suohkanlaš fuođđohálddašeddjiin, Biebmobearráigeahčuin dehe Stáhta luonddubearráigeahčuin vai sáhttet váldit iskosiid maid besset fas iskat Veterinearainstituhta laboratorias.

Veterinearainstituhtta lea našunála referánsalaboratoria elliid priovdnadávddaid váste ja koordinere Biebmobearráigeahču bearráigeahččanprográmmaid mat gusket sávzzaid, BSE omiid ja CWD biebmoruksesgottiid oaivevuori/rávžanvigiid.

Gažaldagat ja vástádusat

Dáppe gávnnat dábálaš gažaldagaid ja vástádusaid oaivevuori/rávžanvigi birra.