Varramirkkohus/geahpesboalddáhat

Bakteria Pasteurella multocida gávdno várra dábálaččat vuoiŋŋahatoalis dearvvaš bohccuin, muhto sáhttá addit sihke varramirkkohusa ja geahpesboalddáhaga go boazu vuoimmehuvvá eará sivaid geažil.

Dávdamearkkat

Leat dávjá nuora bohccot mat skihppájit ja jámolašvuohta lea allat. Go lea varramirkkohus (bakteria leavvan várrii) gávdno boazu dávjjimusat jápmán, almmá áiccakeahttá vigi ovdagihtii. Obdukšuvnnas oidnojit varramirkkohusa obbalaš mearkkat: stuorra, varradevdon dáđvi ja vuoivvas, čuoggáhámat vardimat cuoccain mat leat orgánain ja ratti ja vuovdda siskkobealde ja dávjá golggus vuovddas. Geahpesboalddáhagas gávdno boazu dávjjimusat jápmán, muhto soames háve sáhttá oaidnit bohccuid mat vuigŋet lossadit, gosset, lea golgi njunni ja leat váiban. Jápmán bohccuin gávdnojit oasit geahppáin mat leat garran ja čáhpodan, ja sáhttet leat gokčon fibriinnain (Govva 1).

Bilde 1 (Mørk).jpg
Govva 1. Garran, čáhppes geahppat. Fibriidnaárpput oidnojit bajildusas. (Govva 1: T. Mørk).

Njoammunávnnas ja njoammungeainnut

Bakteria Pasteurella multocida gávdno várra dábálaččat vuoiŋŋahagas dearvvaš bohccuin. Bakteria laská ja sierrana vuoiŋŋahaga bokte huša dihte maid ovdamearkka dihte johttin, báhkka dálki, divrrit, geahpesmáhtu, fievrredeapmi dahje eará dávddat dagahit. Dávda njoammu bohccos bohccui gossama dahje njuolga oktavuođa bokte bohccuid gaskkas.

Iskkusváldin

Diagnosa duođaštuvvo bakteria fuomášemiin vuoiŋŋahagas dahje siskkáldas orgánain. Sáhttá sáddet skovhlliid ealli bohccuid vuoiŋŋahagas dahje orgánaid/skovhlliid jápmán bohccuid orgánain Boazodearvvašvuođabálvalussii iskkadeapmái.

Dikšun

Vigi sáhttá dálkkodit antibiotihkain muhto dat ii lihkostuva álo. Boazu sáhttá maiddái dárbbašit eará divššu dahje čuovvuleami heivehuvvon vihkegovvii. Sivas go dávda ovdána nu johtilit de lea mávssolaš álggahit divššu árrat. Dát sáhttá leat áigeguovdil gádjun dihte eaŋkilbohccuid.

Dávddas lea alla jámolašvuohta jus ii dikšojuvvo.

Eastadeapmi

Unnidit huša. Eastadit beare alla boazočoahkkevuođa. Erre skihpá bohccuid. Várut mastamis eará ealuide/čorragiidda go lea dávda lea čuožžilan. Váldde eret jápmán bohccuid.

Buhtadus

Lea vejolaš ohcat Eanandoallodirektoráhtas buhtadusa go massá olu bohccuid dávdda čuožžileami geažil. Ohcamušgáibádusat leat čilgejuvvon Boazodoalu ovddidanfoandda njuolggadusaid 2. kapihttalis. Eanet dieđut movt dát lea dahkkojuvvon go livzá lea čuožžilan, geahča artihkkala Boazodoalloođđasiin 2020, nr. 2, siidu 18-23.

Eanet dieđut

Eanet dieđuid njoammu varramirkkohusa/geahpesboalddáhaga birra bohccuin gávnnat dás.

Jus dus leat gažaldagat varramirkkohusa/geahpesboalddáhaga dahje eará vigiid birra mat bohccuin leat, de sáhtát váldit oktavuođa Boazodearvvašvuođabálvalusa telefovdnanummarii 48 50 70 06 dahje e-bostii: post@reinhelsetjenesten.no.